Pojem „ostrovní dům“ sice evokuje myšlenku na stavbu situovanou někde v Karibiku či Jižním Pacifiku, v kontextu s energetickou soběstačností a závislostí na inženýrských sítích ale nabývá úplně jiného významu. Pokud jste vždy snili o domově, který si sám vyrobí potřebnou energii a není odkázán na zbytek světa, bude se vám koncept „off-the-grid“ velmi zamlouvat.
Když se řekne „off-the-grid“
Co se týče dalšího zmíněného pojmu, tedy „off-the-grid“, v českém překladu znamená „bez připojení“, což ostrovní dům dokonale vystihuje. Postrádá totiž přípojku vody, kanalizace a elektřiny. Vrtá vám hlavou, jak se stavba bez inženýrských sítí obejde, aniž by došlo k narušení komfortu obyvatel? Vysvětlení hledejte v moderních technologiích.
Jak ostrovní dům funguje?
Někteří nadšenci do off-the-grid bydlení sice přicházejí s inovativními nápady, které jejich příbytky odlišují od ostatních, naprostá většina ostrovních domů však využívá podobné technologie. Mezi ty nejdůležitější patří solární panely na výrobu elektřiny. Aby jí bylo dostatek, musí se k fotovoltaickému ostrovnímu systému připojit velkokapacitní akumulátor. Populární jsou také tepelná čerpadla – využívají energii ze země, vody či větru.
Přívod vody obvykle zajišťuje neveřejný zdroj, který se nachází v bezprostřední blízkosti domu. Nejčastěji jde o studnu, využívají se však také jezera a řeky. Odpadní vody logicky neodtékají do kanalizace, takže se musí přečistit v domácí čističce (ČOV). Další možnost představuje pilinový či separační záchod.
O teplo se v ostrovním domě stará krb na tuhá paliva, tepelné čerpadlo, případně jejich kombinace nebo jiné zařízení.
Kolik stojí stavba ostrovního domu?
Pokud vás zajímá cena, zpravidla se pohybuje o 20-30 % výše než srovnatelně velký klasický dům. Na čem se dá ušetřit, je pozemek (nezasíťovaná parcela je levnější) a samozřejmě provoz – náklady jsou naprosto zanedbatelné a pocit nezávislosti na okolní civilizaci k nezaplacení.
